|
|
Povrchové úpravy skleněných vláken pro polymerní kompozity
Knob, Antonín ; Marek,, Aleš (oponent) ; Burša, Jiří (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na přípravu polymerních kompozitů vyztužených skleněnými vlákny s řízenou mezifází tvořenou plazmově polymerovanými mezivrstvami na bázi tetravinylsilanu a směsí tetravinylsilanu s kyslíkem. Tenké polymerní vrstvy se specifickými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a tloušťkou byly deponovány se záměrem zlepšení adheze na kompozitním rozhraní skleněné vlákno/polyesterová matrice. Povrchová modifikace skleněných vláken byla provedena s využitím plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD) využívající nízkoteplotního RF plazmatu. Proces byl kontrolován pomocí efektivního výkonu a depozičního času a výsledky vyhodnoceny ve vztahu k tloušťce mezivrstvy a různým depozičním podmínkám. Připravené mezivrstvy byly analyzovány z hlediska chemického složení fyzikálně-chemických vlastností za použití metod XPS, RBS, ERDA, FTIR a spektroskopické elipsometrie. Vybrané mechanické vlastnosti byly charakterizovány pomocí AFM. Mechanická odezva plazmových mezivrstev byla vyhodnocena pomocí testu krátkých trámečků a přímé metody testování smykové pevnosti na rozhraní využívající mikroindentaci. Smykové selhání mezifáze bylo kontrolováno dle experimentálních a modelových dat pomocí smykové pevnosti na rozhraní mezivrstva/vlákno.
|
|
|
Studium chování kompozitních profilů s polymerní matricí a dlouhovláknovou anorganickou výztuží
Svora, Petr ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Puliš,, Pavel (oponent) ; Šubrt,, Jan (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Dlouhovláknovým kompozitům používaným ve stavebnictví prakticky po celou dobu od jejich uvedení do stavební praxe dominují jako pojivový materiál organické matrice. Přes své nesporné přednosti mají dva nedostatky: nízká odolnost proti ohni a proti vysokým teplotám. Z těchto důvodů se přistupuje k hledání alternativních materiálů schopných v plné míře nahradit organickou matrici. Přitom se hledá takové řešení, aby byly zachovány mechanické vlastnosti dlouhovláknových kompozitů s organickou matricí. Samozřejmostí je, že je kladen velký důraz na splnění standardů, které jsou kladeny na ekologický materiál. Anorganické matrice na bázi hlinitokřemičitanů těmto standardům vyhovují. Jsou nehořlavé, při styku s plamenem neuvolňují žádné toxické látky a jsou méně energeticky náročné na výrobu. Obsahem této práce je studium a analýza vybraných vstupních surovin, vliv jednotlivých vstupních surovin na výsledné reakční produkty vznikající v anorganické matrici a studium vlivu teploty na změnu struktury matrice. Součástí této práce je i návrh receptury anorganické matrice.
|
|
|
Vláknové výztuže pro polymerní kompozity
Knob, Antonín ; Grégr, Jan (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem závislosti mechanických vlastností polymerních kompozitů na rozhraní vlákno-matrice pro různé druhy vláken a typ jejich povrchové úpravy. Jako matrice byla použita polyesterová pryskyřice, výztuží byla skleněná a uhlíková vlákna. Vzorek testovaného kompozitu byl tvořen válcovitým polymerním tělískem umístěným na svazku vláken. Pro výrobu kompozitu byla použita vlákna bez povrchové úpravy a vlákna s komerční povrchovou úpravou. Pro posouzení adheze na rozhraní vlákno-matrice bylo použito univerzální zkušební zařízení Zwick.
|
|
|
Polymer composites with controlled interphase
Zvonek, Milan ; Knob, Antonín (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
The aim of the diploma thesis is preparation of glass fiber-reinforced polymer composites with controlled interphase using the method of plasma-enhanced chemical vapour deposition (PECVD) and tetravinylsilane as the monomer. The theoretical part focuses on literature recherché on plasma and plasma polymerization, thin films and composites. Experimental part deals with materials and equipment used for fiber surface modification and preparation of fiber-reinforced composites. The fiber surface modification was done using different deposition conditions. The chemical and mechanical analysis of formed interlayers was done using FTIR spectrometry and scratch test. The effect of surface modification was evaluated by acquired interlaminar shear strength using short beam shear test.
|
|
|
Polymerní kompozity s vyššími užitnými vlastnostmi
Bábík, Adam ; Lapčík,, Lubomír (oponent) ; Prokeš, Jan (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Polymerní kompozity s vyššími užitnými vlastnostmi jsou materiály, u kterých je kladen důraz na specifické chemické a mechanické vlastnosti s ohledem na jejich širokou míru uplatnění. Jejich hlavními výhodami jsou vysoká pevnost a houževnatost v porovnání s jejich nízkou hmotností a hustotou. Pro dobré výsledné vlastnosti je třeba zajistit vysokou adhezi výztuže a matrice na jejich mezifázovém rozhraní byly připraveny vrstvy plazmově polymerovaného tetravinylsilanu (pp-TVS) na svazky skleněných vláken při různé tloušťce a efektivním výkonu. Připravené vrstvy pp-TVS byly analyzovány z hlediska chemického složení (RBS, FTIR, XPS) a také mechanických vlastností (NI-AFM). Pro posouzení míry adheze byly použity testy pro smykovou pevnost na rozhraní a test vytrhávání svazku vláken na rozhraní vlákno matrice.
|
|
|
Vliv povrchových úprav skleněných vláken na mechanickou odezvu GF/polyester kompozitu
Janeček, Pavel ; Richtera, Lukáš (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem závislosti mechanických vlastností rozhraní vlákno-matrice v kompozitu na povrchových úpravách vláknové výztuže. Jako výztuž byla použita skleněná vlákna a matricí byla polyesterová pryskyřice. Vzorek kompozitu pro mechanické testy tvořilo válcové polymerní tělísko umístěné na svazku skleněných vláken. Tvar a rozměry vzorku kompozitu byly navrženy s ohledem na výsledky modelování metodou konečných prvků (FEA). Pro posouzení adheze na rozhranní vlákno-matrice byla využita tahová zkouška na univerzálním zkušebním zařízení (Zwick). Pro výrobu vzorku kompozitu byla použita vlákna bez povrchové úpravy, vlákna s komerční povrchovou úpravou a vlákna povrchově upravená depozicí plazmového polymeru metodou plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD) za různých depozičních podmínek. Použitá vlákna a vzorky kompozitů byly analyzovány metodou rastrovací elektronové mikroskopie (SEM) a konfokální laserové rastrovací mikroskopie (CLSM).
|
|
|
Příprava polymerních kompozitů: skleněné vlákno/polyesterová pryskyřice
Horská, Pavlína ; Richtera, Lukáš (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem závislosti mechanických vlastností rozhraní vlákno-matrice v kompozitu na povrchových úpravách vláknové výztuže. Jako výztuž byla použita skleněná vlákna a matricí byla polyesterová pryskyřice. Vzorek kompozitu pro mechanické testy tvořilo válcové polymerní tělísko umístěné na svazku skleněných vláken. Pro posouzení adheze na rozhranní vlákno-matrice byla využita tahová zkouška na univerzálním zkušebním zařízení (Zwick). Pro výrobu vzorku kompozitu byla použita vlákna bez povrchové úpravy a vlákna s komerční povrchovou úpravou.
|
|
|
Polymer composites with controlled interphase
Zvonek, Milan ; Knob, Antonín (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
The aim of the diploma thesis is preparation of glass fiber-reinforced polymer composites with controlled interphase using the method of plasma-enhanced chemical vapour deposition (PECVD) and tetravinylsilane as the monomer. The theoretical part focuses on literature recherché on plasma and plasma polymerization, thin films and composites. Experimental part deals with materials and equipment used for fiber surface modification and preparation of fiber-reinforced composites. The fiber surface modification was done using different deposition conditions. The chemical and mechanical analysis of formed interlayers was done using FTIR spectrometry and scratch test. The effect of surface modification was evaluated by acquired interlaminar shear strength using short beam shear test.
|
|
|
Povrchové úpravy skleněných vláken pro polymerní kompozity
Knob, Antonín ; Marek,, Aleš (oponent) ; Burša, Jiří (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na přípravu polymerních kompozitů vyztužených skleněnými vlákny s řízenou mezifází tvořenou plazmově polymerovanými mezivrstvami na bázi tetravinylsilanu a směsí tetravinylsilanu s kyslíkem. Tenké polymerní vrstvy se specifickými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a tloušťkou byly deponovány se záměrem zlepšení adheze na kompozitním rozhraní skleněné vlákno/polyesterová matrice. Povrchová modifikace skleněných vláken byla provedena s využitím plazmochemické depozice z plynné fáze (PECVD) využívající nízkoteplotního RF plazmatu. Proces byl kontrolován pomocí efektivního výkonu a depozičního času a výsledky vyhodnoceny ve vztahu k tloušťce mezivrstvy a různým depozičním podmínkám. Připravené mezivrstvy byly analyzovány z hlediska chemického složení fyzikálně-chemických vlastností za použití metod XPS, RBS, ERDA, FTIR a spektroskopické elipsometrie. Vybrané mechanické vlastnosti byly charakterizovány pomocí AFM. Mechanická odezva plazmových mezivrstev byla vyhodnocena pomocí testu krátkých trámečků a přímé metody testování smykové pevnosti na rozhraní využívající mikroindentaci. Smykové selhání mezifáze bylo kontrolováno dle experimentálních a modelových dat pomocí smykové pevnosti na rozhraní mezivrstva/vlákno.
|
|
|
Studium chování kompozitních profilů s polymerní matricí a dlouhovláknovou anorganickou výztuží
Svora, Petr ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Puliš,, Pavel (oponent) ; Šubrt,, Jan (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Dlouhovláknovým kompozitům používaným ve stavebnictví prakticky po celou dobu od jejich uvedení do stavební praxe dominují jako pojivový materiál organické matrice. Přes své nesporné přednosti mají dva nedostatky: nízká odolnost proti ohni a proti vysokým teplotám. Z těchto důvodů se přistupuje k hledání alternativních materiálů schopných v plné míře nahradit organickou matrici. Přitom se hledá takové řešení, aby byly zachovány mechanické vlastnosti dlouhovláknových kompozitů s organickou matricí. Samozřejmostí je, že je kladen velký důraz na splnění standardů, které jsou kladeny na ekologický materiál. Anorganické matrice na bázi hlinitokřemičitanů těmto standardům vyhovují. Jsou nehořlavé, při styku s plamenem neuvolňují žádné toxické látky a jsou méně energeticky náročné na výrobu. Obsahem této práce je studium a analýza vybraných vstupních surovin, vliv jednotlivých vstupních surovin na výsledné reakční produkty vznikající v anorganické matrici a studium vlivu teploty na změnu struktury matrice. Součástí této práce je i návrh receptury anorganické matrice.
|
host ::
RSS.